Prof. Dr. Ing. Václav Krumphanzl

Z GeoWikiCZ
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

{{{1}}}

{{{2}}}{{{3}}}

Obr. 1

KE 100. VÝROČÍ NAROZENÍ PROF. DR. ING. VÁCLAVA KRUMPHANZLA

(Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., 2008)

V. Krumphanzl, významný geodet a pedagog (obr. 1, rok 1960), spoluzakladatel české, resp. československé inženýrské geodézie, se narodil 2. února 1908 v Praskolesích (okres Beroun), ležících v podhůří Brd asi 4 km severovýchodně od Hořovic. Po absolvování plzeňské reálky v roce 1927 (obr. 2) vystudoval na Vysoké škole speciálních nauk Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze zeměměřické inženýrství; absolvoval v březnu 1931. Zaměstnání našel jako mnozí další absolventi té doby u katastrální měřické služby na Slovensku, konkrétně na KMÚ v Novém Meste nad Váhom. Roku 1939 přešel po rozpadu Československa do Triangulační kanceláře ministerstva financí v Praze a roku 1943 do známého strojírenského podniku ČKD Praha. Začal se zabývat měřickými pracemi spojenými s projektováním, vytyčováním, dokumentací a sledováním stavebních objektů, tedy s oblastí dnešní inženýrské geodézie. Staly se východiskem jeho disertační doktorské práce, kterou obhájil v květnu 1946. Po osvobození v roce 1945 působil jako civilní geometr a od r. 1950 v družstvu Geoplán (pozdější n.p. Geometra). Problematice geodézie ve výstavbě se plně věnoval po příchodu do Výzkumného ústavu geodetického, topogra-fického a kartografického v Praze v roce 1954. V té době již byl uznávaným odborníkem v problematice inženýrské geodézie, kterou jako nový předmět pod názvem Speciální geodesie začal v roce 1952 přednášet jako externista na oddělení zeměměřického inženýrství fakulty inženýrského stavitelství ČVUT v Praze (v letech 1954-1960 na samostatné fakultě zeměměřické ČVUT) a na Slovenské vysoké škole technické (SVŠT, dnes STU) v Bratislavě.

Obr. 2

Na SVŠT byla už roku 1953 vydána kolektivem autorů za účasti Dr. Krumphanzla první skripta vznikajícího oboru pod označením Inženierska geodézia. Roku 1956 publikoval Dr. Krumphanzl na ČVUT skripta Speciální geodesie I, která s nepatrně pozměněným obsahem na SVŠT nesla název Základy geodetických vytyčovacích prác. Tato díla byla našimi prvními ucelenými texty, zabývajícími se problematikou inženýrské geodézie. Jejich autor sám k průkopnickým pracím řadil publikaci Jaroslava Pudra Vytyčování stavebních čar a výškových úrovní (Praha, SNTL 1953), zmínit můžeme i specializované knihy Železniční oblouk autora Rudolfa Nedvěda (Praha, Průmyslové vydavatelství 1952) a Měření deformací údolních přehrad geodetickými metodami autora Františka Cacha (Praha, SNTL 1955).

V roce 1958 byl Ing. Dr. V. Krumphanzl jmenován docentem pro obor geodézie a stal se příslušníkem katedry geodézie zeměměřické fakulty ČVUT. Po odchodu akademika prof. Josefa Ryšavého do důchodu v roce 1960 převzal její vedení. Po reorganizacích byly katedry geodézie zeměměřické fakulty a fakulty inženýrského stavitelství sloučeny, vedením nové katedry geodézie nově vzniklé stavební fakulty byl pověřen prof. Josef Trnka. Roku 1961 byl V. Krumphanzl jmenován řádným profesorem. Už v r. 1963 se po úmrtí prof. J. Trnky osamostatnila nová katedra speciální geodézie, zajišťující výuku geodézie pro stavební obory, inženýrské geodézie a ekonomiky a organizace zeměměřických prací pro obor geodézie a kartografie. Vedoucím se stal doc. Ing. Jaromír Tlustý, prof. Krumphanzl byl pověřen vedením úseku inženýrské geodézie. Vychoval řadu výborných geodetů, ovlivnil dvě generace zeměměřických inženýrů. Snažil se předat co nejvíce ze svých znalostí a zkušeností; byl náročný, zásadový, ale dokázal projevit i lidské porozumění.

Roku 1961 obdržel čestné uznání rektora za práci ve prospěch ČVUT, roku 1964 byl Ing. Průšou, předsedou tehdejší Ústřední správy geodézie a kartografie, jmenován členem oborové rady vědeckotechnického rozvoje. Od léta 1969 do odchodu do důchodu byl pověřen zastupováním rezortu školství v mezirezortní koordinační komisi pro geodézii a kartografii při Českém úřadě geodetickém a kartografickém ve funkci místopředsedy. Odborná publikační činnost prof. Krumphanzla představuje více než 100 titulů, včetně řady odborných článků a výzkumných zpráv. Kromě již zmíněných skript je třeba za nejvýznamnější považovat jeho učebnice. První byla Inženýrská geodesie (Praha, SNTL 1959, 323 s.) byla věnována především otázkám vytyčování a souvisejících předpisů. Inženýrská geodézie I (Praha, SNTL 1966, 366 s.) se zabývala především metodami přesného délkového měření (zejména paralaktickým měřením délek), polohovým a výškovým vytyčováním (měřické chyby, sítě, technologie) a velmi podrobně analytickým řešením dopravních křivek (kružnicové oblouky, přechodnice, zakružovací oblouky lomu nivelety) a technikou jejich vytyčování. Nejobsáhlejší je Inženýrská geodézie II (Praha, Kartografie 1975, 713 s.), kterou mnozí z nás ještě pamatují. Prof. Krumphanzl zpracoval kapitoly věnované základním předpisům, poslání geodézie v pozemním stavitelství a urbanizmu, v dopravním stavitelství, ve vodním hospodářství, v průmyslu, při rozvodech energií a při měření posunů. Spoluautorem knihy, která vzbudila zájem též v cizině, byl v části věnované důlnímu měřictví a tunelářství (od s. 413) prof. Ing. Ondrej Michalčák, CSc.

Významná a rozsáhlá byla též veřejná činnost prof. Krumphanzla. V Československé vědeckotechnické společnosti zastával po řadu let funkci předsedy odborné skupiny 0S 1701 – Inženýrská geodézie, jejíž působení rozdělil do pěti specializovaných pracovních skupin, odpovídajících tehdejším potřebám praxe. (Územní plánování – Průmyslová výstavba – Měření deformací – Dopravní stavby – Geodézie strojních zařízení.) Za klíčové považoval vyřešení otázek přesnosti jednotlivých druhů prací. K výrazným úspěchům oboru řadil zřizování Základních plánů průmyslových závodů a Technické mapy měst. Velmi úspěšné byly i početné konference a semináře z oblasti IG. Prof. Krumphanzl se neúnavně snažil prosadit inženýrskou geodézii v procesu investiční výstavby na místo, odpovídající jejímu významu. V Inženýrské geodézii II napsal: „Na geodetické práce při investiční výstavbě je třeba pohlížet jako na základy stavby, protože každá nesprávnost a neúplnost se přenáší na práce dalších specialistů velmi nepříznivě. Takto vzniklé chyby se později těžko opravují, nebo se odstraňují jen s velikými obtížemi a se značnými náklady.“

Obr. 3

Zásluhy prof. Krumphanzla byly vysoko hodnoceny nejen československou odbornou veřejností, ale i na mezinárodní úrovni. Na XII. Kongresu FIG (Fédération Internationale des Géomètres) v Londýně v roce 1968 byl zvolen prezidentem 6. komise - Inženýrská geodézie [5]. Tuto významnou funkci zastával do roku 1972; tajemníkem byl Ing. Milan Brychta. Pro řešení konkrétních aktuálních problémů byly ustanoveny mezinárodní pracovní skupiny, tehdy zaměřené na přesnost vytyčování, měření kubatur, měření deformací včetně automatizace procesu a zaměřování a evidence podzemních sítí. Tato struktura komise funguje dodnes. Na kongresu ve Washingtonu byl roku 1972 odměněn čestným uznáním FIG.

Ve své snaze o vymezení postavení a povinností geodeta v investiční výstavbě byl prof. V. Krumphanzl jedním z iniciátorů vyhlášky ČÚGK o geodetických pracích ve výstavbě č. 10/1974 Sb. i jedním z organizátorů zkoušek pro získání oprávnění k výkonu funkce odpovědného geodeta, konaných podle této vyhlášky před komisí Českého úřadu geodetického a kartografického.

Prof. Václav Krumphanzl odešel do důchodu 1.3.1973 a potom ještě po několik let spolupracoval s významnými podniky praxe, např. útvarem Hlavního architekta pro metro. Zemřel 5. dubna 1986 v Praze. Svým životním dílem ovlivnil celý moderní, rozvíjející se obor zeměměřictví, kterým inženýrská geodézie jistě je, i její výuku. Jména a práce jeho vrstevníků, kolegů a spolupracovníků, vynikajících představitelů československé i evropské inženýrské geodézie, jsou hojně citována ve výše zmíněných učebnicích.