Ing. František Horský: Porovnání verzí

Z GeoWikiCZ
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
m
Řádek 7: Řádek 7:
  
 
František Horský se narodil 3. dubna 1811 v Třeboni v rodině provaznického mistra. Po gymnasiálních studiích v Českých Budějovicích se zapsal na Stavovské technické učiliště v Praze i na universitu, kde studoval matematiku. Roku 1837 nastoupil jako adjunkt úřadu daně pozemkové. Již roku 1842 byl přeložen do Triangulační a výpočetní kanceláře ve Vídni, roku 1853 byl jmenován trigonometrem. Prošel bohatou praxí, působil např. v Chorvatsku a tehdejší Slavonii. "Svědčí zajisté o znamenitém rozhledu jeho v těchto pracích a vysoké úrovni odborné, že vždy již při měření úhlů měl na mysli pozdější výpočet sítě". Roku 1861 se stal druhým revidentem a technickým vedoucím kanceláře. Jeho představený, plukovník Eduard von Pechmann, který byl roku 1860 jmenován vedoucím rakouského katastru, o něm referoval: "Každý sebe obtížnější úkol je s to provésti, kromě toho je nadán schopností poučiti a vésti jiné. ... Na svém dnešním místě je nepostradatelným."
 
František Horský se narodil 3. dubna 1811 v Třeboni v rodině provaznického mistra. Po gymnasiálních studiích v Českých Budějovicích se zapsal na Stavovské technické učiliště v Praze i na universitu, kde studoval matematiku. Roku 1837 nastoupil jako adjunkt úřadu daně pozemkové. Již roku 1842 byl přeložen do Triangulační a výpočetní kanceláře ve Vídni, roku 1853 byl jmenován trigonometrem. Prošel bohatou praxí, působil např. v Chorvatsku a tehdejší Slavonii. "Svědčí zajisté o znamenitém rozhledu jeho v těchto pracích a vysoké úrovni odborné, že vždy již při měření úhlů měl na mysli pozdější výpočet sítě". Roku 1861 se stal druhým revidentem a technickým vedoucím kanceláře. Jeho představený, plukovník Eduard von Pechmann, který byl roku 1860 jmenován vedoucím rakouského katastru, o něm referoval: "Každý sebe obtížnější úkol je s to provésti, kromě toho je nadán schopností poučiti a vésti jiné. ... Na svém dnešním místě je nepostradatelným."
 +
 +
František Horský se oženil "ve zralém mužném věku", ale jeho manželství zůstalo bezdětné. Veškerý volný čas věnoval práci nebo dalšímu odbornému studiu, zřejmě i přes obtíže způsobené vleklou chorobou. Zemřel před 130 lety, 14. října 1866 ve Vídni na choleru.
 +
 +
Krátce se zmíníme o jeho dalších pracích. Roku 1844 konstruoval pravítkový planimetr Posenerova typu, který byl zaveden do rakouského katastru. Podstatně známější v odborné veřejnosti byl tzv. Horského diagram, navržený roku 1855 pro grafická vyrovnání sítí a používaný po dlouhá desetiletí. Diagramem se velmi jednoduše určila na podkladě náčrtu trigonometrické sítě 1 : 50.000 ze známých rozdílů výsledných a přibližných souřadnic 1 trigonometrického bodu změna směrníku (s přesností 0.2") a délky (s přesností 0.01 m) trigonometrické strany a změna jejího logaritmu (v jednotkách 6. místa mantisy) nebo opačně ze změny směrníku a z přibližné délky se určily změny souřadnic koncového bodu a délky strany. Diagram byl zařazen do služebních instrukcí [3], [4]. Byl popsán ve významných učebnicích mocnářství (Müller - Novotný: Geodésie nižší II, Praha 1899; Hartner - Doležal: Hand und Lehrbuch der niederen Geodäsie, Wien 1904) i v rozšířeném německém časopise (Marek, J.: Ueber die Ausgleichung trigonometrischer Anschlussnetze. ZfV, 3, 1874, s. 159-176). Hodnocení a četné příklady použití uvádí A. Semerád v práci [5].
 +
 +
Roku 1860 byla grafická tringulace IV. řádu nahrazena číselnou metodou s měřením teodolity, pro kterou F. Horský vypracoval instrukci. Ta nebyla vydána tiskem, ale některé části včetně výpočetních formulářů byly převzaty do (svým způsobem převratné) instrukce [4]. Roku 1865 spolupracoval F. Horský na instrukci pro stolová měření. Vedl a prováděl triangulaci pro katastrální mapování města Vídně v měřítku 1 : 720 i rozsáhlé výpočty pro práci E. Pechmanna o tížnicových odchylkách.
 +
 +
Horský byl důkladně seznámen s metodami vyrovnání i s metodou nejmenších čtverců (C. F. Gauss, 1809), která obecně nebyla ještě příliš rozšířena a byla považována za složitou. Do této oblasti spadá jeho nejvýznamnější vědecká práce. Na území Uher se tehdy používalo katastrální Cassini - Soldnerovo zobrazení s 3 soustavami: budapešťskou, klaštar-ivaničskou a sedmihradskou [6]. Ukázalo se, nelze vybudovat trigonometrickou síť jen v budapešťské soustavě. Bylo proto zvoleno a roku 1863 zavedeno pro uherské katastrální mapy nové zobrazení, které někdy v literatuře nese Horského jméno. Besselův elipsoid byl konformně zobrazen Gaussovým postupem na kouli pomocí tabulek, vypočtených 1857 J. Markem za účasti dalšího Čecha Hoffmanna, a koule byla zobrazena do roviny azimutální stereografickou projekcí, používající budapešťskou a sedmihraskou soustavu. Zobrazení, tabulky a postup byly publikovány v návodu [3], poměrně podrobně zmíněném v [7]. Klad a značení listů byly v podstatě převzaty z předcházejícího zobrazení.
 +
 +
[[Image:horsky_obr_2.jpg|thumb|left|Obr. 2]]Základem byla trigonometrická síť o 209 bodech, podmínkově vyrovnaná metodou nejmenších čtverců pod vedením F. Horského v letech 1860 - 1864 za účasti 4 počtářů. Podle přímého účastníka výpočtů, A. Blocha, zde jeho "nezapomenutelný učitel" prokázal "své vynikající geodetické nadání, neboť tento úkol vyřešil přímo geniálně a mistrovsky". Protože se jednalo o jednu z největších evropských prací svéhu druhu, uveďme rámcové údaje řešení.

Verze z 5. 3. 2011, 18:30

Obr. 1

František Horský (1811 - 1866)

Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., 2011

Životní a odborná dráha našeho krajana, geodeta Františka Horského spadá do doby, kdy na území habsburské monarchie nebyl ještě vydáván odborný zeměměřický tisk. To spolu s jeho skromností vedlo k tomu, že známá životopisná data jsou poměrně nečetná. Nejdůležitějším pramenem jsou osobní vzpomínky a hodnocení z pera někdejšího Horského počtáře, pozdějšího přednosty vídeňské Triangulační a výpočetní kanceláře, dvorního rady A. Blocha [1]. (Ke stejnému tématu publikoval týž autor již v 6. čísle 1. ročníku ÖZfV, tj. v roce 1903, který však není ve fondech knihoven pražského Klementina.) Z podrobné práce [1] čerpal český příspěvek [2] (za iniciálami J. R. se podle mého názoru skryl Josef Ryšavý, pozdější čs. akademik) a je též východiskem následujících řádků.

To, že uvedené články, věnované se značným časovým odstupem dílu F. Horského, nacházíme v počátcích obou citovaných periodik, jistě svědčí o významu jeho osobnosti. (Považuji zde za potřebné připomenout a vyzdvihnout pozornost redakce Zeměměřičského věstníku, kterou věnovala mnohým našim význačným odborníkům.) V nejobsáhlejší české encyklopedii, Ottově slovníku naučném, je heslo F. H. zařazeno až v Dodatcích (díl II-2, s. 1213, J. Otto Praha 1933), podstatně stručnější text najdeme např. v Malé čs. encyklopedii (díl 2, s. 833, Academia Praha 1985).

František Horský se narodil 3. dubna 1811 v Třeboni v rodině provaznického mistra. Po gymnasiálních studiích v Českých Budějovicích se zapsal na Stavovské technické učiliště v Praze i na universitu, kde studoval matematiku. Roku 1837 nastoupil jako adjunkt úřadu daně pozemkové. Již roku 1842 byl přeložen do Triangulační a výpočetní kanceláře ve Vídni, roku 1853 byl jmenován trigonometrem. Prošel bohatou praxí, působil např. v Chorvatsku a tehdejší Slavonii. "Svědčí zajisté o znamenitém rozhledu jeho v těchto pracích a vysoké úrovni odborné, že vždy již při měření úhlů měl na mysli pozdější výpočet sítě". Roku 1861 se stal druhým revidentem a technickým vedoucím kanceláře. Jeho představený, plukovník Eduard von Pechmann, který byl roku 1860 jmenován vedoucím rakouského katastru, o něm referoval: "Každý sebe obtížnější úkol je s to provésti, kromě toho je nadán schopností poučiti a vésti jiné. ... Na svém dnešním místě je nepostradatelným."

František Horský se oženil "ve zralém mužném věku", ale jeho manželství zůstalo bezdětné. Veškerý volný čas věnoval práci nebo dalšímu odbornému studiu, zřejmě i přes obtíže způsobené vleklou chorobou. Zemřel před 130 lety, 14. října 1866 ve Vídni na choleru.

Krátce se zmíníme o jeho dalších pracích. Roku 1844 konstruoval pravítkový planimetr Posenerova typu, který byl zaveden do rakouského katastru. Podstatně známější v odborné veřejnosti byl tzv. Horského diagram, navržený roku 1855 pro grafická vyrovnání sítí a používaný po dlouhá desetiletí. Diagramem se velmi jednoduše určila na podkladě náčrtu trigonometrické sítě 1 : 50.000 ze známých rozdílů výsledných a přibližných souřadnic 1 trigonometrického bodu změna směrníku (s přesností 0.2") a délky (s přesností 0.01 m) trigonometrické strany a změna jejího logaritmu (v jednotkách 6. místa mantisy) nebo opačně ze změny směrníku a z přibližné délky se určily změny souřadnic koncového bodu a délky strany. Diagram byl zařazen do služebních instrukcí [3], [4]. Byl popsán ve významných učebnicích mocnářství (Müller - Novotný: Geodésie nižší II, Praha 1899; Hartner - Doležal: Hand und Lehrbuch der niederen Geodäsie, Wien 1904) i v rozšířeném německém časopise (Marek, J.: Ueber die Ausgleichung trigonometrischer Anschlussnetze. ZfV, 3, 1874, s. 159-176). Hodnocení a četné příklady použití uvádí A. Semerád v práci [5].

Roku 1860 byla grafická tringulace IV. řádu nahrazena číselnou metodou s měřením teodolity, pro kterou F. Horský vypracoval instrukci. Ta nebyla vydána tiskem, ale některé části včetně výpočetních formulářů byly převzaty do (svým způsobem převratné) instrukce [4]. Roku 1865 spolupracoval F. Horský na instrukci pro stolová měření. Vedl a prováděl triangulaci pro katastrální mapování města Vídně v měřítku 1 : 720 i rozsáhlé výpočty pro práci E. Pechmanna o tížnicových odchylkách.

Horský byl důkladně seznámen s metodami vyrovnání i s metodou nejmenších čtverců (C. F. Gauss, 1809), která obecně nebyla ještě příliš rozšířena a byla považována za složitou. Do této oblasti spadá jeho nejvýznamnější vědecká práce. Na území Uher se tehdy používalo katastrální Cassini - Soldnerovo zobrazení s 3 soustavami: budapešťskou, klaštar-ivaničskou a sedmihradskou [6]. Ukázalo se, nelze vybudovat trigonometrickou síť jen v budapešťské soustavě. Bylo proto zvoleno a roku 1863 zavedeno pro uherské katastrální mapy nové zobrazení, které někdy v literatuře nese Horského jméno. Besselův elipsoid byl konformně zobrazen Gaussovým postupem na kouli pomocí tabulek, vypočtených 1857 J. Markem za účasti dalšího Čecha Hoffmanna, a koule byla zobrazena do roviny azimutální stereografickou projekcí, používající budapešťskou a sedmihraskou soustavu. Zobrazení, tabulky a postup byly publikovány v návodu [3], poměrně podrobně zmíněném v [7]. Klad a značení listů byly v podstatě převzaty z předcházejícího zobrazení.

Obr. 2

Základem byla trigonometrická síť o 209 bodech, podmínkově vyrovnaná metodou nejmenších čtverců pod vedením F. Horského v letech 1860 - 1864 za účasti 4 počtářů. Podle přímého účastníka výpočtů, A. Blocha, zde jeho "nezapomenutelný učitel" prokázal "své vynikající geodetické nadání, neboť tento úkol vyřešil přímo geniálně a mistrovsky". Protože se jednalo o jednu z největších evropských prací svéhu druhu, uveďme rámcové údaje řešení.