Geoinformace 2006: Rozhovor o novém studijním oboru Geoinformatika

Z GeoWikiCZ
Přejít na: navigace, hledání

Od nového akademického roku 2006/07 bude na Fakultě stavební, ČVUT v Praze otevřen nový studijní obor Geoinformatika. Jedním z hlavních tvůrců studijních plánů byl Prof. Ing. Aleš Čepek, CSc.

Proč vůbec na ČVUT vzniká nový obor se zaměřením na geoinformatiku?

Stručně řečeno proto, že jsem museli reflektovat celosvětový vývoj v daném oboru. Inspirací nám byly jednak naše zkušenosti a kontakty, např. v rámci mezinárodní organizace FIG, samořejmě pak i naše zkušenosti s výukou a výhled do budoucna v horizontu minimálně 15 let, jaké je a hlavně jaké bude uplatnění našich absolventů.

Jak se liší váš obor Geoinformatika od obdobných studijních oborů, které nabízejí jiné české univerzity?

Geoinformatiku jako obor nabízí dnes několik českých univerzit. Nemělo by smysl abychom se snažili je kopírovat. Protože nabídka studia musí obstát v konkurenci, snažili jsem využít toho, co můžeme nabídnout my a to v těch oblastech, kde je naše postavení nejsilnější. Jestliže většina našich univerzit ve výuce geoinformatiky navazuje spíše na zázemí oborů jako je např. geografie, pro nás byly dva základní pilíře na kterých jsem formulovali náš nový obor byly teoretická geodézie a aplikovaná informatika. Domníváme se, že v těchto oblastech nám v České republice může konkurovat jen málokdo. Za jednu z priorit považujeme i aktivní vývoj softwaru. Pokud bych měl vyjmenovat několik našich projektů, pak by to byl Bernský GPS software jehož spoluautorem je prof. Mervart, GNU projekt Gama vyrovnání geodetických sítí (AČ) anebo například obecné komunikační rozhraní pro geinformatiku Manala, jehož autorem je Ing. Jan Pytel (viz sborník semináře Družicové metody v geodézii, VUT Brno, 2006). Třetím pilířem našich studijních plánů byl pak katastr nemovitostí.

Jaké znalosti musí mít studenti, kteří se hlásí na váš obor geoinformatika? Musí například ze střední školy umět programovat?

Od studentů očekáváme schopnost samostatného a logického myšlení, základní jazykové vybavení, znalost matematiky v rozsahu jak je vyučována na gymnáziích. Podíváte-li se na naše studijní plány, vidíte, že např. matematiku jsme na novém oboru posílili. To ale neznamená, že chceme vychovávat matematiky, člověk může mít matematiku rád a nemusí být přitom matematikem. A studenty středních škol bych rád ujistil, že matematika není biflování vzorečků ale disciplína, kde pochopit znamená umět. Znalost programování ze stření školy rozhodně nepožadujeme, je pro nás důležitější aby student uměl myslet, co je třeba, to jej naučíme my.

Jaké je zastoupení teoretických a praktických předmětů?

Doporučuji seznámit se s našim studijním plánem. Naší prioritou je poskytnout našim studentům teoretické zázemí, které jim vystačí pro celý jejich odborný život. Chceme vychovávat absolventy, kteří se budou schopni dále vzdělávat a ne vychovávat učené mloky, kteří dokáží vyjmenovat co je kterou funkcí ve třetí položce páteho menu zleva nějakého dnes v praxi používaného softwaru. Jednoznačně tedy preferujeme to, co má dlouhodobou platnost. Existují studie, co preferují studenti (obvykle jsou to právě ony praktické předměty) a co naopak preferují ve vzdělání úspěšní absloventi. Ti si jednoznačně cení teoretických předmětů studia, praktické věci se dokáží totiž vždy naučit sami.

Ve vašich studijních plánech jsou poměrně silně zastoupeny povinně volitelné předměty...

Ano, to je pravda a velmi si na tom zakládám. V omezeném prostoru bakalářského studia bych povinně volitelných předmětů viděl rád ješte mnohem více. Magisterský studijní plán je ovšem již dostatečně liberální. Moje pevné přesvědčení je, že studenti jsou dospělí a inteligentní lidé a umějí se správně rozhodovat. Předměty studijního plánu by měly být pro studenty a ne pro pedagogy. Koncept povinně volitelných předmětů je přirozeným nástrojem, který mimo jiné dokáže indikovat, co v daném studijním plánu studenty nezajímá. Studenti ve většině případů dokáží své učitele odhadnout a ohodnotit velmi přesně.

Pro kolik studentů je nový obor plánován?

Navyšování počtu studentů nebylo našim hlavním cílem, v první řadě jsme připravovali nový obor tak, abychom získali kvalitní studenty. Tradičně na našem oboru dominovali absolventi ze středních průmyslové školy zeměměřické a z gymnázií. Absolventi zeměměřických průmyslovek nemají příliš široký prostor kam jít studovat po maturitě a není probém získat ty nejlepší z nich. U absolventů gymnázií je situace jiná, mají velmi širokou nabídku studijních možností, ze které mohou volit. Do značné míry jsme proto nový obor koncipovali tak, aby byl atraktivní pro gymnazisty. Ale zpět k vaší otázce, odhadujeme, že v první fázi by poměr počtu studentů na obou oborech mohl být 3 ku 2. Jestliže bychom tedy přijali celkově řádově 150 studentů pro oba obory, pro obor geoinformatika by to bylo řádově 50 studentů.

Jaké jsou největší rozdíly oborů geoinformatiky a klasické geodézie a kartografie?

Klíčovým pojmem je pochopitelně informatika, geodézie v rámci geoinformatiky je zaměřena více na teoretické základy a moderní globální polohové systémy než na tradiční praxi, se kterou se naši absolventi setkávají dnes. Jde tedy o obor orientovaný na budoucnost, řekněme s výhledem 20 let. Pokud se podíváte na studijní plány na webu (http://geo.fsv.cvut.cz), pak je zřejmé, že studenty chápeme jako mladší kolegy a ponecháváme jim mnohem více svobody ve výběru povinně volitelných předmětů, které doplňují kmen předmětů povinných. To na technických oborech zdaleka není samozřejmostí. Absolventi oboru geoinformatika budou mít širší spektrum možností uplatnění.

Nabídnete také výuku v angličtině?

Ano, prozatím ale pouze v magisterském programu. Výuku v angličtině máme akreditovánu. Podle mé představy by časem měla být výuka v angličtině i standardem pro české studenty, tak jako je to dnes obvyklé na dobrých evropských univerzitách.