153PIN2 Projekt - Informatika 2 - 2013

Z GeoWikiCZ
Přejít na: navigace, hledání

< Stránka předmětu2012201120102009

Rozdělení do skupin & zadání projektu

Deadline

A

  • Marie Fuňáková
  • Tomáš Vojtěchovský
  • Simona Karochová
Aplikace pro tvorbu kartogramů

Aplikace pro tvorbu kartogramů, která je určená pro Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v Praze.

Cílem práce je sestavit program, který na základě knihoven QGIS zobrazí soubor ve formátu *.shp, podle kritérií vytvoří kartogram a do mapy doplní mimorámové údaje.

Hlavním důvodem naprogramování takovéto aplikace je jednoduchý a přístupný nástroj, který bude umět ovládat i člověk bez znalostí GIS.

prezentacedokumentacezdrojové kódy

B

  • Michal Med
  • Martin Lžíčař
  • Daniel Dluhoš
Mobilní aplikace pro mapování kamer ve veřejných prostorech

Cílem projektu je tvorba aplikace pro Iuridicum Remedium, o. s., která by měla sloužit k mapování kamer ve veřejných prostorech. Aplikace bude určena pro mobilní zařízení s operačním systémem Android a bude napsána v programovacím jazyce Java. Aplikace by měla umožňovat zobrazení vrstvy s již zmapovanými kamerami ve veřejných prostorech nad OpenStreetMap a přidávání nových kamer pomocí předání souřadnic GPS a fotografie z mobilního zařízení do vrstvy OSM se zmapovanými kamerami. Vkládání bude probíhat přes zprostředkovatelský server, na který se budou ukládat fotografie a který bude obsahovat databázi kamer, do které budou vkládány kamery rovnou z aplikace. Na serveru zprovozníme databázi PostgreSQL a pohyb dat mezi aplikací, databází a OpenStreetMap bude umožněn pomocí PHP skriptů. Budeme vycházet z aplikace, která byla k tomuto účelu naprogramována na restartu iniciovaném občanským sdružením Iuridicum Remedium a upravíme ji podle našich potřeb. V současné aplikaci nefunguje komunikace se serverem, protože žádný server neexistuje, a prohlížečka mapy je založena na Google Maps. Google Maps chceme v aplikaci kompletně nahradit OpenStreetMap.

prezentacedokumentacezdrojové kódy

C

  • Alžběta Gardoňová
  • Anna Šubrtová
  • Barbora Faitová
Webová aplikace pro analýzu viditelnosti bodů podrobného polohového bodového pole

Cílem projektu je tvorba webové aplikace. Funkce bude analyzovat viditelnost bodů geodetického polohového základu ze zvoleného stanoviska na základě digitálního modelu povrchu první generace (DMP 1G). Podkladová data DMP 1G budou poskytnuta z ČÚZK formou textového souboru se seznamem souřadnic bodů (X, Y, Z) v nepravidelné síti. Souřadnice PPVP jsou dostupné na internetu. Vstupem do vytvářené aplikace bude poloha stanoviště pro měření. Výstupem bude množina bodů geodetického základu viditelná ze zadaného stanoviska.

Silverlight: http://gisserver.fsv.cvut.cz/apps/viditelnost/
Flex: http://gisserver.fsv.cvut.cz/flexviewers/viditelnost/
prezentacedokumentacezdrojové kódy

D

  • Lukáš Bocan
  • Štěpán Turek
  • Viera Bejdová
  • Eliška Kyzlíková
GRASS nástroj pro definování nákladů za odbočení při síťových analýzách

Cílem projektu je implementace možnosti definování nákladů za odbočení při síťových analýzách (viz Turns in the network dataset) v GUI programu GRASS GIS.

Implementace bude spočívat ve vytvoření tzv. line graph (viz. [1]) nad analyzovanou vektorovou vrstvou (např. síť silničních komunikací).

Takto rozšířené síťové analýzy bude možné provádět intuitivně v grafickém uživatelském rozhraní tzv. wxGUI.

Tento projekt má potenciál praktického využití například v simulacích pravidel silničního provozu při síťových analýzách v GRASS GIS.

prezentacedokumentacezdrojové kódy

E

  • Michal Bečička
  • Jan Zajíček

Součástí dokumentace bude také tutoriál "Programování v Python pro ArcGIS".

Stanovení směru odtoku na rastrovém digitálním modelu a implementace algoritmu do prostředí ArcGIS

Algoritmus MD∞, který v roce 2007 publikovali Jan Seibert and Brian L. McGlynn řeší odtok odlišným způsobem než je tomu v případě algoritmu D8, který v současnosti používá ArcGIS. Zásadní rozdíl je ten, že v případě MD∞ může odtok z buňky nastat do více sousedních buněk v závislosti na DMT.

Postup je založen na reprezentaci směru proudění jako jednoho úhlu zvoleného jako nejstrmější směrem dolů po svahu na osmi trojúhelníkových ploškách se středem v každém pixelu rastru. Určitými, jasně danými pravidly jsou pak z těchto 8 úhlů vybrány pouze ty, které splňují dané podmínky a tyto úhly jsou použity pro pro výpočet směru odtoku. Mezi úhly se rozdělí v poměru daném sklonem celkový odtok z buňky. Tento algoritmus má oproti D8 výhodu, že nedochází k přílišnému zkreslování vodní sítě z důvodu odtoku pouze do jedné sousední nižší buňky. Existují i jiné algoritmy, např. odtok do všech níže položených buněk. Oproti tomuto má MD∞ výhodu, že nedochází k nereálné disperzi.

Cílem by bylo vytvořit toolbox, který by obsahoval python skript s MD∞ algoritmem v jazyce Python. Výsledek by byl reprezentován na reálným datech pozemku v ČR.

Popis algortimu viz.: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.79.977&rep=rep1&type=pdf

Jan Zajíček

Automatizace sestavení Atlasu erozního smyvu a transportu splavenin ve velkých povodích

Cílem projektu je vytvořit atlas sestavený z jednotlivých tématických map. Tyto mapy jsou vytvořeny pro cca třetinu území České Republiky. V potřebném měřítku (cca 1:50 000) je nemožné vytvářet spojené tématické mapy. Je tedy nutné nejprve vyhodnotit, jak nejlépe výsledky prezentovat, poté vytvořit nástroj, který mapy podle požadavků upraví (generalizuje vizualizované prvky), vygeneruje jednotlivé mapové listy a jejich přehledku. Dále vygeneruje seznam mapových listů pro jednotlivá povodí a další potřebné údaje.

Nástroj bude psán v jazyce Python pro ArcGIS 10.0 .

Michal Bečička

prezentacedokumentacezdrojové kódy

Hodnocení

Poznámka: Jednotlivé položky jsou hodnoceny body od 5 (výborně) až 0 (nedostatečně).

Váha A B C D E
Prezentace projektu (vystoupení) 2 5 4 3 2 3
Prezentace (PDF) 2 4 4 3 3 4
Dokumentace 4 4 4 4 2 4
Technické řešení 5 3 3 3 5 3
Hodnocení studentů 2 3,63 4,31 3,44 4,50 3,44
Celkové hodnocení 15 3,75 3,71 3,33 3,47 3,46
B B B B B


A: K prezentaci nemám závažnějších námitek, snad jen barevné schéma není zvoleno přiliš šťastně - menu vpravo nahoře není téměř vůbec čitelné. Úroveň prezentace projektu považuji za dostačující. V dokumentaci se objevuje řada drobných chyb či nepřesných formulací (člověk - uživatel, formát .shp - formát Esri Shapefile apod.). Dále není v textu vysvětleno, proč nemohla být použita pro vývoj verze Qt 5. Skupina řešila od počátku problémy, které pramenily z nezkušenosti jejich členů s vývojem C++/Qt aplikací, velké problémy činila orientace v komplexním API knihoven QGISu, vývoj pod operačním systémem MS Windows, absence možnosti debugování aplikace, neznalost prostředí QGIS apod. Nicméně bylo znát, že se skupina se všemi problémy snažila vyrovnat a dovést projekt alespoň v rámci možností do prezentovatelné formy. Podstatnou výtkou k technickému řešení je velmi nízká úroveň objektového návrhu aplikace. Předpokládám, že by po nabraných zkušenostech další vývoj aplikace či podobné aplikace postavené na knihovnách QGISu šel o něco lépe. To považuji za největší přínos a vzhledem ke snaze všech členů skupiny se podílet na řešení nejrůznějších problémů, hodnotím projekt o něco lépe než by odpovídalo dosaženému výsledku. Kladně také hodnotím návaznost projektu na praktické využití, v tomto případě FF UK v Praze.

B: Technická úroveň prezentace i forma prezentace projektu měla svoje limity, nicméně nemám závažnějších připomínek. K řešení projektu byla použita řada technologii zahrnující návrh mobilní aplikace a serverové části projektu. Projekt vznikl ve spolupráci se sdružením IuRe, členové skupiny se sdružením vývoj aplikace průběžně konzultovali. Velmi kladně hodnotím možnost využití aplikace v praxi a poměrně velkou šíři potencionálních uživatelů. Dokumentace obsahuje několik drobnějších chyb včetně typografických (např. zarovnání textu). Technická úroveň dokumentace je dobrá. Největším nedostatkem je nedotažení ani jedné z částí projektu do alespoň alfa verze. Např. mobilní aplikace zobrazuje kamery pouze v zájmovém území města Plzně a to v omezeném počtu kamer. Další je napojení aplikace na serverovou část, zpracování dat a nahrání do databáze OSM. I přes tyto výtky zapřičiněné povětšinou laxností při řešení problémů, nedotažení projektu, odevzdání funkcionalitou limitované aplikace s řadou nedodělků, je projekt hodnocen lépe než by odpovídalo dosaženému výsledku. Pokud se členové skupiny projektu budou věnovat nadále, je tu velká pravděpodobnost, že by aplikace mohla být úspěšná.

C: Technická úroveň prezentace je dobrá, i když je prezentace poměrně krátká. Dokumentace je naopak poměrně rozsáhlá, některé části by bylo záhodno mírně zkrátit. Text obsahuje několik překlepů jako např. "servr", "semstrální" apod. Dále se v textu objevují terminologické nepřesnosti jako např. "výškový rastr", "viditelné/neviditelné buňky" apod. Dále dokumentace trpí slabší typografickou úpravou, především uvedených příkazů. Hypertextové odkazy nejsou správně zalomeny, chybí uvedení zdrojů u použitých obrázků. Členky skupiny se potýkaly po celou dobu se zásadními problémy, které souvisely s nevhodně zvolenou technologií. Většina problémů byla zapříčiněna nezkušeností s vývojem webových aplikací. Z tohoto důvodu výsledek projektu v žádném případě nedosahuje předpokládané funkcionality odvozené na základě zadání projektu. Nicméně byla tu snaha uvedené problémy s ohledem na zkušenosti a časové možnosti do jisté míry řešit. Vzhledem k tomu, je projekt hodnocen podobně jako ostatní o něco lépe, než by bylo očekáváno.

D: U tohoto projektu podobně jako u skupiny B je neoddiskutovatelný praktický dopad. V tomto případě bylo snahou implementovat možnost definovat náklady na odbočení v síťových analýzách řešených v mezinárodním open source projektu GRASS GIS. Po nutných úpravách a především dotažení dokumentace budou pravděpodobně výsledky projektu do systému GRASS začleněny. Bohužel se na výsledku projektu projevila jistá nesourodost a nevyváženost skupiny. Technické řešení je na dobré cestě, první část veřejné prezentace byla zmatečná a pro vnějšího posluchače bez hlubších znalosti v této oblasti naprosto nevhodná. Dokumentace katastrofální. Kromě nepřesností či nešťastných formulací jako např. "dokumentace k tomuto projektu není pouze tento soubor" chybí něco zcela zásadního - dokumentace jako taková. Chybí teoretický úvod, motivace, vysvětlení základních pojmů. Dokumentace modulu v.net.turntable je téměř nulová. Velmi kladně hodnotím snahu zapojení členů skupiny do vývoje, což bylo možné hlavně proto, že jeden ze členů skupiny měl poměrně bohaté zkušenosti s vývojem GUI pro systém GRASS. To pravděpodobně hrálo velmi pozitivní roli v zapojení dalších členů skupiny do řešení projektu. Tento pozitivní efekt se neprojevil při zpracování dokumentace či manuálu k navrženým nástrojům. Vzhledem k potenciálu projektu by výsledné hodnocení mohlo být o dva stupně horší než známka A. Celý projekt dokonale uzemnila zcela nevyhovující dokumentace a nešťastná forma prezentace výsledků. Nicméně vzhledem k hodnocení ostatních skupin a praktickému dopadu projektu vychází hodnocení podobně jako ostatních skupin o trochu lépe.

E: Celý "projekt" trpěl od začátku absencí společného tématu, které by členy skupiny spojovalo. Až na to, že se oba členové věnovali skriptování v jazyku Python pro Esri ArcGIS a jejich "projekty" mají návaznost na potencionální diplomovou práci. Bohužel to se projevilo na konzultacích během semestru a do jisté míry na "společné části" projektu -- tutoriálu, který vznikl jaksi mimochodem. Do použitelného tutoriálu pro výuku skriptování v jazyku Python v Esri ArGIS má daleko. Jistý použitelný základ nicméně má, i když je příliš navázán na dva řešené projekty. Obavám se, že v tomto případě nelze mluvit v porovnání s ostatními skupinami o společné práci. Obě členům by možná prospělo hodnocení jejich projektů zvlášť. V souhrnu je hodnocení podobně jako u ostatních skupin mírně nadhodnoceno.